Víte, co znamená u časového údaje GMT? Královská observatoř v Greenwichi je strážcem času pro celý svět. Není ovšem jedinou atrakcí, kterou můžete v této části Londýna navštívit. Udělejte si dostatek času… A koneckonců, přijďte sem “tajným” tunelem pod Temží.
Byli jsme v Londýně jedenáctkrát, přesto jsme neviděli všechno. Údělem každého, kdo je v tomto městě městě poprvé, je snaha to narozdíl od nás stihnout. Tento článek přináší přehled toho nejdůležitějšího, bez čeho byste neměli z Londýna poprvé odjet.
Navštívili jsme Dublin. Ano, člověk už skoro nevěřil, letenky byly vždycky o dost dražší než do Londýna a navíc máme Londýn radši, i když jsme Dublin nikdy neviděli. Nakonec jsme nenechali nic náhodě, letenky koupili včas a za cenu tří running sushi vyrazili směr Dublin. A jsa poučeni z minulých nezdarů, kdy jsme často podpálili odhad času a pak zjistili, že výlet končí aniž jsme pořádně vystrčili paty z hotelu, vyrazili jsme hned na šest dní.
Dovolím si vyjádření ke kruhovým objezdům... které způsobují opět vášně celým internetem. Věci jsou samozřejmě jinak a český národ opět ukázal stádní princip v praxi. Dokud si nezvykneme ověřovat si informace sami a budeme bezvýhradně věřit médiím, náš potenciál má pořád zataženou ruční brzdu.
O interní komunikaci se toho už napovídalo a napsalo! Přesto téměř nikdo nedokáže říci, co to přesně je, proč to má tak vědecký název a k čemu je to vlastně dobré. A přitom je nutné ji zvládnout, protože dokáže pěkně zničit firmu... a nejen firmu.
Říká se, že při cestování člověk pozná nová místa, nové lidi, jiné zvyky, nové kultury a ti talentovanější na jazyky také nové jazyky. Je tu ještě jedna věc, kterou si většina lidí v ponávratové euforii neuvědomí. Většinou také poznáme, jak úžasné je to vlastně tady.
Minule jste mě potěšili. Článek o Londýně jste se sdíleli a doporučovali mezi sebou a způsobili malou smršť na mém webu. Proto jsem se rozhodl, že napíšu ještě jeden. Vzal jsem zážitky a fotky z let 2008 až 2014 a dal pro vás dohromady další tipy, co dělat v Londýně.
Byli jste už v Londýně? Pak určitě znáte Národní galerii, Buckinghamský palác, zvedací most Tower Bridge, Londýnské oko či voskové figuríny Madame Tussaud. Letos jsme se rozhodli pojmout naši pátou návštěvu trochu odlišně a jestli i vy rádi nacházíte nová místa, o kterých jen málokdo ví, čtěte dál.
Tak jsem vylezl na terasu, že se podívám na ty Perseidy a přednesu jim několik svých přání. Má jich padat asi 70 za hodinu, více než jedna za minutu, takže si toho za malou chvíli můžu „napřát“ kolik je libo…
Lidé někdy onemocní, to se prostě stává. Proč se to stává, je tématem na někdy jindy. Dnes chci přinést myšlenku, která popírá mainstreamový názor, že některé věci jsou těžko léčitelné, neléčitelné, chronické a jaké další výrazy můžete slýchat. Uzdravit se je poměrně snadné, když nebojujete sami proti sobě. Použil jsem popisovanou techniku před nějakým časem, takže nebudeme teoretizovat. Někdy vám možná řeknu, o co šlo, ale mohu vám díky tomu potvrdit, že je použitelná na cokoli.