Óda na Českou republiku

vytvořil: Roman A. Masaryk

Říká se, že při cestování člověk pozná nová místa, nové lidi, jiné zvyky, nové kultury a ti talentovanější na jazyky také nové jazyky. Je tu eště jedna věc, kterou si většina lidí v ponávratové euforii neuvědomí. Většinou také poznáme, jak úžasné je to vlastně tady.

Češi jsou velmi, velmi tolerantní

Kde jinde můžete jít po ulici bez bot (já) nebo bez trička s vyvaleným pivním mozolem (někteří jiní) a lidi to nevyvede z konceptu? Jistě, podívají se po vás, případně si něco mezi sebou řeknou, ale málokdo vás odsoudí. Když uvážím, že jsou na světě místa, kde je trestné žvýkat žvýkačku (Singapur), políbit manželku na veřejnosti (těch míst je mnoho), opalovat se v plavkách či dokonce bez nich, jsou Čechy vlastně rájem svobody. Můžete mít zelené vlasy, s tetováním na ksichtě kandidovat na prezidenta, udělat si piercing třeba do zadnice, nemusíte si zakrývat hlavu a můžete říkat téměř cokoli, ať už s tím někdo souhlasí či nikoli. A ačkoli poslední jmenované právo dostává poslední dobou nafrak, není to z naší vůle a časem se to zase změní.

Češi jsou velmi schopní

Možná si to úplně neuvědomujeme, protože se nás snaží mnozí přesvědčit o našem domnělém outsiderství. Jsme nebezpeční, protože nejsme předvídatelní. Nevejdeme se do mantinelů a desítky let ojebávání všeho a všemi nás naučily hledat často natolik neortodoxní cesty, že si nás ze zahraničí zvou pokaždé, když chtějí v nějakém systému najít trhliny. Ačkoli tedy v Unii nesmíme dělat to, co umíme nejlépe, jsme schopní. Snaží se nás přesvědčit, že tomu tak není, ale měli bychom si uvědomit, co Češi nejen historicky dokázali, jakými velikány se můžeme chlubit, ale i co dnes a denně dokazují další a další lidé. S Čechy je zkrátka třeba počítat a občas, když na chvíli zapomenou na to naočkované přizdisráčství, ukážou všem, zač je toho loket.

Například pár let po revoluci jsem se zabýval počítači. Chodil jsem do firem, prodával a instaloval jim počítače, učil je s nimi dělat. Během pouhých několika let měli čeští pracovníci na stole to nejnovější, co v té době na trhu bylo a uměli to používat. Velký kontrast s vykopávkami, které si sem vozili všelijací pseudoporadci, ať již přijížděli z Ameriky, Německa či odjinud.

Můžeme si nakoupit i v neděli

Ve Francii zavřou i největší obchoďáky v sobotu ve čtyři hodiny a do pondělka mají všichni smůlu. Strana a vláda rozhodla, že lidé musí být s rodinami, protože je to tak dobře, áno? Mocipány příliš nezajímá, že někdo třeba rodinu nemá a raději by dal možnost přivýdělku. A někdo jiný by to ocenil, protože by nemusel jíst oschlé pečivo. U nás můžeme klidně přijít do obchodu v neděli večer (ano, koukám na to jako Pražák, v Horní Dolní to zatím nejde) a koupit si čerstvou bagetu.

Můžeme vychovávat děti po svém

U nás se nestane, že musíte vysvětlovat sociálce, proč nedáváte svému dítku dostatečně britskou snídani, protože vás naprášil pediatr kvůli tomu, že vaše dítě váží o půl kila méně než jeho vrstevníci. A taky se vám nestane, že soused odvedle slyší vaše dítě brečet, protože zakoplo o práh a za dvě hodiny vám stojí u dveří Barnevertnet (profláknutá norská sociálka) a stěhuje vaše děti k pěstounům. Zachovejme si to.

Máme svobodu slova

Psal jsem to před chvílí. Není to už úplně stoprocentní, ale přece. Můžeme si říkat, psát a nahrávat, co je nám libo. Můžeme to dávat na web. Lidé se na to mohou svobodně podívat.

A celkově je vlastně dobré, že se můžeme podívat po celém světě a sami si udělat obrázek o dění. Není to jako v Číně, kde je cenzura internetu ani jako v Severní Koreji, kde internet převážně není. Můžeme se klidně dívat na porno nebo nějaké prasárny a je to jedno.

Ženy mají u nás stejnou svobodu jako muži

To také není běžné všude a přitom je to správné. V některých zemích, které mají plnou hubu rovnoprávnosti, ještě před několika desítkami let nemohly ženy volit. Možná v polovině zemí světa je žena buď majetkem muže nebo je mu povinně podřízena. Žena tu není proto, aby byla komukoli podřizována nebo jí někdo kladl jiné povinnosti. Ano, muž neumí rodit a žena má od přírody mnohem větší vlohy postarat se o dítě a domácnost. Muž umí lépe lovit, což v moderní době znamená, že bývá většinou tím primárním živitelem rodiny. Často to také není pravda a je mnoho žen, které jsou velmi úspěšné, úspěšnější než mnoho (dokonce úspěšných) mužů a naopak jejich manželé se starají o domácnost a děti.

Rozhodně si ovšem může u nás žena dělat, co chce. V některých ortodoxně muslimských zemích nesmí žena bez souhlasu muže vycestovat. U nás může nejen jet třeba na druhý konec světa, ale klidně mu ještě předtím dát kopačky.

Máme zajištěnou zdravotní péči

A to i tehdy, když náhodou nemáme úplně v pořádku účet zdravotního pojištění. Někdo si může stěžovat, protože naši doktoři jsou často podmazaná verbež, ale celkově je zdravotní péče na mimořádné úrovni. A taky se nám budou lidi snažit poskytnout první pomoc, když to bude potřeba. Věděli jste, že u nás je povinné poskytnout první pomoc, ale není trestné, když se to nepovede? Naopak třeba ve Spojených státech povinnost poskytnutí pomoci není, ale když se rozhodnete, činíte tak s vědomím všech možných následků, včetně žaloby za poškození zdraví.

A je toho hodně dalšího

  • můžeme natankovat dříve než za 70 kilometrů
  • můžeme si vybrat, v čem budeme podnikat nebo čím se chceme živit
  • ve vzdělání nám nebrání povinné uniformy (jako v těch nejchudších zemích)
  • s českým pasem můžeme bez problémů cestovat do více než půlky světa (138 zemí bez víza nebo s vízem uděleným při příjezdu)
  • po otočení kohoutkem z něj teče pitná voda
  • máme nízké daně (legálně, když víme, co pro to udělat)
  • máme mnohem levnější zábavu a dopravu než západní Evropa
  • můžeme klidně v kraťasech nebo krátkých šatech do kostela

A jestli vás napadá něco dalšího, můžete to připsat dole do komentářů.

Chtěl jsem jen napsat, že cestování člověku často pomůže ocenit, jak úžasná vlastně ta Česká republika je. Jen si to občas neuvědomujeme…

Jdi zpět

Sdílejte tento článek

Komentujte článek pomocí Facebooku